Klub Kamzíci Brno

Ve volném čase se po práci v ABB naši členové věnují různým zájmům a zálibám. Práce s mládeží patří k veřejně prospěšné činnosti a jsme rádi, že v lokalitách kde naši zaměstnanci a členové žijí se účastní i veřejného života. 

Náš člen Jirka K. se věnuje se svojí partnerkou práci s dětmi…

„Zabýváme se sdružováním dětí školního věku. Naším cílem je děti naučit tábornickým dovednostem, jako je orientace v přírodě, luštění šifer, vázání uzlů, provádění první pomoci. Formou her a zážitků se děti učí zejména samostatnosti, kázni, pravdomluvnosti a kamarádství.

Scházíme se pravidelně na schůzkách, pořádáme turistické výlety, letní stanový tábor a účastníme se akcí pořádaných Českou tábornickou unií, jejíž jsme členy a která nese čestný titul od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Naši vedoucí jsou kvalifikovaní a mají letité zkušenosti s vedením. Vzešli jsme ze skautského oddílu a v Líšni fungujeme přes deset let."

Kontakt na Kamzíky - Na Vaše dotazy a připomínky je připravena e-mailová adresa tk.kamzici.brno@seznam.cz.

Adresa klubu:

Česká tábornická unie – T.K. KAMZÍCI Brno, p.s.

Adresa: Trnkova 55, Brno-Líšeň, 628 00

Číslo účtu: 209261762/0300

IČO:75076772

Cestou alou do maštale

Na srazu ve vestibulu budovy hlavního nádraží v Brně jsme rozhodně nebyli sami. Orouškované skupinky maskáčovaných turistů byly všude. ZO OS TOS Svitavy patřící tábořiště Vesmír, které se nachází na samotném okraji vesnice Budislav, nás překvapil. Návrat do 90. let byl vidět na každém rohu.

Děti jsme rozsypaly po chatkách, ve kterých už bylo pěkně zatopeno. Jedna sedmimístná pro holky, druhá pro velký kluky, třetí pro malý kluky a čtvrtá pro vedoucí.

Po zabydlení jsme zahráli několik her v areálu a tím si ho řádně obhlídli. Bylo tu k dispozici velké trávníkové a betonové hřiště a za chatkami kus lesa. Večerem pak zněla trocha zpívání s Pepís a její kytarou.

Další ráno jsme se pořádně oblékli. Obloha byla sice azuro, ale vítr se do špic stromů slušně opíral. Vyrazilo se lesní cestou kolem Nového rybníka až k menším Městským maštalím. Had nám pověděl, jak se vytváří pískovec, který je tu všude kolem nás a ukázali jsme si, jak je snadné jej obrábět, vrtat do něj díry a kde všude s ním můžeme setkat.

Po chvíli chůze jsme dorazili k větším - Toulovcovým maštalím. Vítr malinko ustal, navíc jsme byli zalezlí v lese a sluníčko krásně svítilo, takže jsme rozbalily balíčky od kuchaře Kouby a pustili se do oběda.

Najedení jsme se pustili do průzkumu. Tolik cestiček, průlezek a šplhaček na jednom místě, to bylo jak dobrodružném snu. Starší s Kolejem se pustili do šplhu po úchytech, které ve skále vyhloubil vítr, voda a ptáci. Mladší a bojácnější zase prolízali skalním bludištěm s Dračicí a Karasem.

Vydovádění jsme se vydali po zelené značce na Petrovnu a od ní opět zpátky do údolí, kolem Dudychovky. Uff, tyhle stráně nejsou jen tak pro někoho.

A jak se říkávalo „co by šutrem dohodil a zbytek došel“, nám zbývalo do tábora, takže doma jsme byli tak akorát, abysme se převlíkli, dali si věci vyvětrat, nachystali si ešusy a vzhůru do jídelny na večeři. Po jídle následovala ještě zábava - společenské hry, trocha kartiček a pak už jen spánek. Mapa hlásí 13 km, krokoměry o pár kilometrů víc.

Celý zápis z našeho podzimního výletu na oddílovém webu kamzici.ctujm.cz.